Posláním Genki je nejen poskytovat kvalitní bylinky, ale také důvěryhodné informace založené na vědeckých důkazech. Na internetu najdete mnoho kvalitních informací, ale také spoustu těch, které nejsou založené na faktech. Právě tyto se často šíří rychleji a snadno získávají na důvěře. Jelikož vědou a bylinkami žijeme denně již více než 30 let, rozhodli jsme se některá tvrzení o ostropestřeci prověřit pomocí vědeckých faktů i vlastních laboratorních experimentů.

Mýtus #1: „Silymarin neexistuje“

Možná jste se někde dočetli o tvrzení, že silymarin, účinná látka ostropestřece mariánského, je příliš prchavá a nelze ji skladovat, přemístit do tablety, nebo dokonce že neexistuje. To však není pravda.

Silymarin je v čisté formě nažloutlý prášek. Jde zpravidla o směs několika flavonolignanů, z nichž nejdůležitější jsou silybin A a B, dále pak isosilybin A a B, silichristin A a B a silydianin, spolu s několika podobnými látkami v malém množství. Výzkumy ukazují, že právě silybin je nejúčinnější složkou silymarinu, pokud jde o ochranu jater. Proto je důležité dbát nejen na celkové množství silymarinu, ale i jeho složení, které se v různých odrůdách a šaržích ostropestřece líší. Více se dočtete zde.

Podívejme se, jak silymarin ve skutečnosti vypadá. Na fotce vidíte certifikovaný primární standard silybinu, který se používá k přesnému stanovení obsahu flavonolignanů v ostropestřeci, potravinových doplňcích a lécích s jeho obsahem. Pro představu, 0,1 g takto analyticky čistého standardu stojí v době psaní tohoto článku 15 240 Kč. To znamená, že cena 1 gramu standardu je 152 400 Kč. Sylymarin, analytické standardy i jejich cena jsou vskutku velmi reálné.

Mýtus #2: „Ostropestřecový čaj je skvělý na játra“

Silymarin, účinná složka ostropestřece zodpovědná za jeho blahodárné působení na játra, je lipofilní, což znamená, že je ve vodě téměř nerozpustný, podobně jako olej. Do výsledného nálevu se dostane jen minimum silymarinu, a tak je účinek ostropestřecového čaje na játra minimální. Kolik silymarinu se ale do nálevu skutečně dostane a jak je to třeba i s odvarem? Tuto informaci jsme prověřili v naší laboratoři.

Připravili jsme klasický nálev z mletého ostropestřece a sledovali koncentraci silymarinu v čase. Dokonce i po 60 minutách luhování se do nálevu dostane jen 5 % obsaženého silymarinu. Jinými slovy, při přípravě klasického čaje vyhodíte s čajovým sáčkem téměř veškerý silymarin do koše (až 95 %). O něco vyšší extrakci silymarinu (47 %) dosáhnete desetiminutovým povařením.

Avšak nejefektivnější a zároveň nejjednodušší způsob, jak dostat celých 100 % silymarinu do trávicího traktu, je přímá konzumace mletého ostropestřece. Nejlépe si jej vychutnáte přimícháním například do kaše či jogurtu.

Mýtus #3: „Kontakt s kovem snižuje účinnost ostropestřece“

Široce rozšířený je i mýtus, že kontakt s kovem způsobuje rozklad silymarinu, čímž se snižuje účinnost ostropestřece. Z tohoto důvodu se nedoporučuje mlít ostropestřec kovovými mlýnky na kávu, ani používat kovové lžičky. Tento předpoklad pravděpodobně vychází z toho, že kov působí jako katalyzátor rozkladu vitamínu C. Je ale tato obava oprávněná i u vitamínů a antioxidantů, kterými je ostropestřec nabitý?

Abychom to zjistili, použili jsme klasický kávový mlýnek a intenzivně mleli ostropestřec po dobu 2 minut. Během tohoto procesu ostropestřec dokonce zhnědl a začal z něj vycházet i jemný kouř. I po těchto v praxi nepravděpodobných podmínkách laboratorní analýza ukázala, že nedošlo k žádnému poklesu obsahu silymarinu. V mletých plodech se zachovalo celých 100 % silymarinu.

Můžete tedy bez obav o snížení účinnosti na vaše zdraví používat k mletí ostropestřece klasický kovový mlýnek a nabírat jej kovovou lžičkou.

Mýtus #4: „Při vystavení teplotě 40 °C se účinek ostropestřece sníží“

Dalším nepravdivým tvrzením je, že při překročení teploty 40 °C se ostropestřec stává neúčinným, protože se veškerý silymarin rozloží. Při mletí může docházet k zahřívání nad tuto teplotu, a proto by měl být výsledný mletý ostropestřec neúčinný.

Toto tvrzení je však v rozporu už se samotnou zákonnou laboratorní zkouškou na analýzu silymarinu v ostropestřeci, předepsanou evropským i českým lékopisem, vyžadující 8 hodinové zahřívání při 60 °C a následné 5 hodinové vaření při teplotě varu metanolu, což je 65 °C.

Možná pro vás bude proto i novinkou, že ostropestřec můžete bez obav využít i při pečení. Abychom to sami prověřili, pekli jsme tenkou vrstvu samotného ostropestřece až při 200 °C. Kvůli hustému dýmu a spálenému prášku jsme však byli nuceni pečení ukončit po 30 minutách. Za těchto podmínek se rozložilo 41 % přítomného silymarinu. Na takto extrémně vysokou teplotu se se nezahřeje žádná, nebo jen vnější část, což je v případě pečení chleba jen kůrka. Většina silymarinu (90-95 %) uvnitř zůstane i nadále bez jakékoliv újmy. Můžete proto ostropestřec využívat bez obav i při pečení, a to nahrazením několika lžiček mouky. Z vašich oblíbených pečených dobrot, ať už chlebu, cookies nebo bábovky, získáte hned o něco zdravější variantu.

Mýtus #5: „Mletý ostropestřec se kvůli oxidaci rychle zkazí“

Před šesti lety jsme v našem skladu odložili stranou několik papírových pytlů celého i mletého ostropestřece. Od té doby každý rok pečlivě sledujeme, ochutnáváme a laboratorně testujeme, jak se mění jeho vlastnosti a obsah účinných látek za pokojových podmínek.

I když po ochutnání můžeme poznat, že nejde o čerstvě namletý ostropestřec, obsah silymarinu je téměř stejný jako u čerstvě mletého. Ostropestřecový olej však na vzduchu při pokojové teplotě pomalu oxiduje. V tomto procesu však hrají velmi důležitou roli silné antioxidanty obsažené v ostropestřeci - silymarin a vitamín E, které oxidaci oleje výrazně zpomalují. Nicméně doporučujeme ostropestřec spotřebovat maximálně do dvou let, chránit jej před vlhkostí a slunečním zářením. Zoxidovaný ostropestřecový olej může mít projímavé účinky. Největšími nepřáteli trvanlivosti ostropestřece jsou vlhké prostředí, například nad sporákem, nebo přímé sluneční záření. Tyto problémy velmi elegantně řeší naše keramická dóza Genki.

V Genki máme vlastní sušárny a šetrné metody kompletního zpracování bylin. Jelikož ostropestřec meleme pravidelně podle potřeby, vždy od nás obdržíte kvalitní, dostatečně vysušený a čerstvý produkt, který vydrží co nejdéle. Navíc každou šarži laboratorně testujeme, přičemž výsledný analytický protokol si můžete sami prohlédnout zde.

Závěrem aneb Proč je důležité vyvracet mýty?

Šíření nepravdivých informací může mást spotřebitele, mít negativní dopad na účinnost přírodních léčiv nebo dokonce zdraví lidí. Ostropestřec mariánský je již po staletí využíván pro své léčivé účinky a silymarin je jedním z důvodů, proč je tato rostlina tak ceněna při léčbě jaterních onemocnění v moderní medicíně. Při přebírání informací z internetu buďte opatrní a ideálně je vyhledávejte v kvalitní odborné literatuře nebo přímo ve vědeckých studiích, které je možné dohledat i volně na internetu – bohužel převážně v angličtině. Tak budete moci činit informovaná rozhodnutí ohledně svého zdraví. Nezapomeňte, že není bylinka jako bylinka. U nás v Genki proto transparentně přikládáme protokol laboratorní analýzy ke každé námi zpracované šarže ostropestřece i dalších populárních bylin.