Účinky kozlíku v kostce

• podporuje usínání a napomáhá k zdravějšímu spánku
• pomáhá k lepší relaxaci při stresu
• přispívá k duševnímu zdraví
• pomáhá udržovat normální trávení
• posiluje činnost kardiovaskulárního systému

Úvod

Kozlík (Valeriana officinalis) je jednou z nejlépe vědecky probádaných bylin a jde patrně o nejsilnější bylinu k relaxaci, zklidnění a navození spánku. Proto i my v Genki ji doporučujeme jako ideální léčivou rostlinu pro řešení nespavosti.

Kozlík je pro svůj myšinový odér milován kočkami a pro své uklidňující účinky uznáván lidmi. Jako léčivka na nespavost a relaxaci se používá již od starověku. Sbírá se kořen, jehož charakteristický zápach se při sušení o trochu zvýrazňuje. Ostatně latinské jméno Valeriana pochází od slova „valere“ čili silný. A takým je jak účinek, tak i jeho charakteristický zápach.

Co říká věda?

Kozlík obsahuje unikátní směs účinných látek. V prvé řadě je to silice, jejíž množství se kozlík od kozlíku liší od 0,1 až k 5%. Nejdůležitější látky obsažené v silici jsou terpenické sloučeniny - kyselina valerenová, izovalerenová, společně označované i jako valerenové kyseliny. Práve jimž je vedeckými experimentami přisouzen hlavní účinkek na zklidnění a spánek. Obsah valerénových kyselin je důvodem účinnosti a teda nejdůležitejším kriteriem kvality kozlíku. Obsah valerénových kyselin pečlivě zkoumáme a jejich množství i detailní laboratorni rozbor poskytujeme ke každé šarži kozlíku Genki. Dále silice obsahuje i jiné terpenické látky jako valerenal, borneol, valerianol, karyofylen, kadinen, pinen, aj.

Další charakteristické obsahové látky jsou tzv. valepotriaty řazené do kategorie iridoidních glykosidů. Obsah se pohybuje mezi 0,8 až 1,7 %. Patří sem zejména valtrát a izovaltrát. Jejich množství je závislé i na zpracování - nešetrným sušením a dlouhodobým nebo nevhodným skladováním se rozkládají, přičemž se uvolňují charakteristicky zapáchající kyseliny a aldehydy (hlavně. kyselina valerová).

Jelikož se jedná o jednu z nejpoužívanějších bylinek i ve farmaceutickém průmyslu, kvalitu kozlíku V Genki velmi často testujeme. Na grafu můžete vidět variabilitu množství valerénových kyselin v kozlicích testovaných v roku 2023. Zároveň si můžete tipnout kterou šarži jsme vybrali pro vás :-)

Kozlík obsahuje též fenolické kyseliny, flavonoidy a stopy alkaloidů. Tyto skupiny látek se na hlavním účinku kozlíku – zklidnění a navození spánku - prakticky nepodílí.

Usínání a relaxace

Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které přecházejí až k hypnotickému účinku. Kozlík lékařský se tedy používá při stavech neklidu a úzkosti, při zvýšeném psychickém stresu a při poruchách spánku - zejména při obtížích s večerním usínáním.

Účinek kozlíku je jeden z nejlépe vědecky ověřených účinků u léčivých rostlin. Pozitivní účinek při terapii nespavosti byl ověřen v klinických testech provedených na několika univerzitách, např. na Illinoiské Univerzitě v Chicagu (USA). Ukázalo se, že zejména pravidelné užívání kozlíku po dobu několika dní zlepšuje nejen navození spánku, ale i délku REM fáze spánku.

Lepší kvalita spánku po podání kozlíkových extraktů byla potvrzena i meta-analýzou 16 klinických studií uskutečněných na celkem 1 093 pacientech.

Mechanismus účinku je zřejmě přes inhibici GABA transaminázy, čímž se zvyšuje koncentrace neurotransmiteru GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Některé obsahové látky zároveň interagují s GABAA-ergním systémem a mechanizmus je tak podobný benzodiazepinům – čili klasickým práškům na spaní.

Jedna z provedených klinických studií ukazuje, že kozlík může být platný i při zvládání obsesivně-kompulzivní poruchy.

Při kozlíku značně záleží na formě užívání. V našem laboratoriu jsme pro vás prověřili rozdíly v množství přijatých účinných látek mezi přímým snězením, čajem odvarem, nebo přídavkem alkoholu (viz. graf níže). Z tohoto důvodu se též upravuje dávkování u jednotlivých forem. Např. při jednoduchém zalití vroucí vodou se do nálevu uvolní jen necelých 13 % přítomných valerenových kyselin.

Lékopisem doporučená maximální dávka kořene je 12,0 g / den. V doplňcích stravy byl ovšem vyhláškou 58/2018 Sb. stanoven denní limit kozlíku na 1,0 g. Proto je do určité míry omezená účinnost všech doplňků stravy s kozlíkem, které se dají v našich lékárnách sehnat.

Pro usnadnění zaspávaní doporučujeme 2-4 g čerstvě rozemletého kozlíku povařit 10 min ve 250 ml vody, nechat zchladnout a pít asi 1 hodinu před ulehnutím.

Pro zklidnění a relaxaci během dne 1-2 g čerstvě rozemletého kozlíku povařit 10 min. ve 250 ml vody, nechat zchladnout a popíjet 2x denně.

Délka léčby se obvykle pohybuje od 1 do 4 týdnů, není tedy vhodný k řešení akutních potíží, nástup účinku je pozvolný. Může ovlivňovat schopnost řídit motorová vozidla a stroje a způsobovat únavu.

Trávení

Valepotriáty a kyselina valerenová mají i spasmolytické účinky - jsou schopny relaxovat hladké svalstvo vnitřních orgánů a uvolňovat křeče. Toho se někdy využívá při břišních kolikách neznámého původu.

Možná rizika

V běžných dávkách je kozlík bezpečný a může se podávat po úpravě dávkování i dětem. Předávkování u dospělých bylo pozorováno až u dávek okolo 18 g denně, což je zhruba desetinásobek běžné dávky. Předávkování se projevuje bolestmi hlavy, ospalostí, rozmazaným viděním, třesem či nevolností, zřídka i průjmem. Naopak chybí vedlejší účinek, který je častý u syntetických léků na spaní (hypnotika), a to malátnost po probuzení a „kocovinový“ efekt.

U kozlíku je pouze teoretická možnost vzniku abstinenčních symptomů - byly zaznamenány pouze u jednoho pacienta, který užíval vysoké dávky (až 2 g extraktu) 5x denně po dobu několika let. Doporučuje se vyhnout se kombinaci kozlíku s látkami ovlivňujícími mozek, zejména s barbituráty a alkoholem. Nedoporučuje se užívat v těhotenství a při kojení.

Nepřímým rizikem je i jeho možná záměna za příbuzný druh Valeriana wallichii, který je tradiční v indické ayurvédě a využívá se i v kosmetickém průmyslu. Za tímto účelem se k nám dováží a někdy je omylem označován za kozlík lékařský.

Literatura

• Gyllenhaal C. et al.: Efficacy and safety of herbal stimulants and sedatives in sleep disorders. Sleep Medicine Reviews 2000; 4: 229–251.
• Stevinson C. et al.: Valerian for insomnia: a systematic review of randomized clinical trials. Sleep Medicine 2009; 1: 91–99.
• Bent S. et al.: Valerian for Sleep: A Systematic Review and Meta-Analysis. Am J Med. 2006; 119: 1005-1012.
• Cass H. et al.: Herbs for the Nervous System: Ginkgo, Kava, Valerian, Passionflower. Seminars in Integrative Medicine 2004; 2: 82–88.
• Pakseresht S. et al.: Extract of valerian root (Valeriana officinalis L.) vs. placebo in treatment of obsessive-compulsive disorder: a randomized double-blind study. J Complement Integr Med. 2011; 11: 8-14.